Žil v 1. století.
Když uplynulo 40 dní od Ježíšova narození, měl být jako prvorozený obětován v chrámě. Josef a Maria se vydali do jeruzalémského chrámu, kde koupili dvě holoubátka, aby je obětovali za Ježíška. V té době žil v Jeruzalémě bohabojný stařec jménem Simeón, jemuž kdysi Duch svatý zvěstoval, že nezemře dřív, než spatří Mesiáše (Vykupitele). Veden Duchem Svatým přišel do chrámu právě ve chvíli, kdy se tu objevili i Maria s Josefem a děťátkem. Simeon ihned poznal v dítěti přislíbeného Vykupitele, vzal chlapce do náruče a velebil Boha: "Pane, děkuji ti, že jsi splnil svůj slib. Nyní mohu klidně zemřít, protože jsem na vlastní oči viděl Spasitele, kterého dáváš celému světu. Pohanům bude světlem a Izraeli slávou." Josef a Marie se podivili tomu, co Simeon pověděl o dítěti. Potom jim požehnal a Marii ještě řekl: "Toto dítě bude příčinou pádu jedněch a vyvýšení druhých v Izraeli. On je znamení z nebe, proti kterému se mnozí postaví a tak prozradí svoje nejvnitřnější smýšlení. Tvé vlastní srdce pronikne bolest jako meč."
Je patronem: požehnání pro děti a rodiny.
Atributy: drží na rukou malého Ježíška.
U nás v Polné máme sochu sv. Simeona v nadživotní velikosti jako asi málokde jinde a to přímo na evangelní straně hlavního oltáře. Spolu s "protoevangelistou" Izaiášem na protější straně a dalšími dvěma umělecky velmi zdařilými sochami (Panna Maria a archanděl Gabriel) po stranách svatostánku tak odkazují na propojení Starého a Nového Zákona. Tato souvztažnost byla před rekonstrukcí ještě více patrná tím, že všechny tyto čtyři sochy byly, jako jediné, provedeny v barvě a též kartuší nad svatostánkem mezi nimi s nápisem: ET VERBUM CARO FACTUM EST ten nápis byl loni přemalován na údajně původní: LAUDATE TUR SANCTISSIMUM SACRATUM.



























