close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

OPTIMIZMUS

3. listopadu 2008 v 0:00 |  Mládeži k zamyšlení


Nemám rád škarohlídy.Otravují život nejen sami sobě, ale i celému okolí svými věčnými stesky, že to a ono není a že všechno vypadá špatně, že budoucnost je nejistá a že nás čekají zřejmě těžké časy. Mám raději optimisty, kteří se do budoucnosti dívají s důvěrou. I když ten jejich optimizmus - řekněme si to upřímně - nemá vždy zrovna racionální podklad. Snad mi jde spíše o to, že s optimistou se lépe žije. Statistiky ukazují dokonce, že optimisté jsou zdravější, netrpí zejména žaludečními chorobami. Zdá se tedy, že optimizmus je lidem prospěšný.



Mluvím-li o optimizmu, přichází mi na mysl jedna vzpomínka z konce války. Šlo o přítele mého tatínka. Měl už provdané dcery s dětmi, manžel té jedné se dostal do koncentráku a na sklonku války dostala rodina zprávu, že tam zemřel. Zármutek všech byl pochopitelný, ale ten pán si vzal do hlavy, že na konci války je spousta zmatků (skutečně to tak bylo) a že on té zprávě neuvěří, dokud to nedostane černé na bílém. Tím svým optimizmem, nebo - snad, lépe řečeno svou důvěrou - nakazil celou rodinu, která pak ty další těžké měsíce konce války nesla s nadějí. Zbývá jen doplnit šťastný konec: pohřešovaný manžel se skutečně vrátil domů.
Napadá nás ovšem otázka: v tomto případě se optimizmus celé rodině "vyplatil"- ale jak by to bylo, kdyby … ? Myslím, že by se vyplatil i v negativním případě. Čas léčí otevřené bolesti a ztráta, na kterou se člověk již delší dobu připravuje se nenese tak těžce.
Ještě si však řekněme, co slovo optimizmus přesně znamená. Latinsky optimus = nejlepší. Někdy mluvíme o optimálních podmínkách: myslíme tím vždy nejlepší podmínky v dané situaci. V dané situaci proto, protože život je složitý. Každý z nás jistě už dávno pochopil, že reálný život nemůže být složen jen ze samých příjemných pocitů.
Vraťme se znovu k pesimistovi. Neupřeme mu asi, že jeho pohled na život nepostrádá realizmus: dostatek zla vidíme kolem sebe dnes a denně. Jaké jsou potom důvody k optimizmu ? Není to jen vytváření iluzí, kterými si vždy jen na čas konejšíme svou bolavou dušičku ? A jestli je to tak, jak pak odlišíme svůj optimizmus od spřádání marných snů, před kterými příležitostně varujeme zejména mladé a nezkušené lidi ?
Odpověď je těžká. Osobně si myslím, že ten "správný" - nebo raději "zdravý" optimizmus má zřídlo hlouběji, než je pouhé vnímání naší každodenní reality. Že pramení někde tam, kde se naše duše dostává do nevědomého kontaktu s Bohem. Jedině z víry totiž mohla vzejít optimistická ujištění Bible. Třeba o tom, že si nemáme dělat starosti o příští dny (Mt 6,25-27 a 6,34), že se nemusíme ani v nejtěžších chvílích bát (Mt 10,28-30), dokonce že je někdy dobré nést i vlastní kůži na trh (Mt 5,10). Všechny ty pozitivní výroky mají samozřejmě zpětnou vazbu: "Hledejte nejdříve Boží království a jeho spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno"(Mt 6,33). Zde je pak skryt háček, pro který někteří lidé (bohužel a ve svůj neprospěch) Evangelium odmítají. Zdravý životní optimizmus (a to 100%ní !) může být založen totiž na jediném: na respektování Boží vůle, Božího zákona. Oni Boží zákon berou pouze jako břemeno. Tím skutečně je ! Ale život bez břemene není trvale možný (podívejme se na osudy těch, kteří podlehli iluzi, že si proti Boží vůli svou chytrostí zabezpečí svou moc a majetek - je jich v dějinách bezpočtu !). Proti tomu nám nabízí Kristus pozitivní možnost: nést jeho břemeno, které netíží (Mt 11,28-30).
Co na závěr ? Řeknete třeba: napsals nám to pěkně, ale my bychom chtěli mít nějakou jistotu, že s tím optimizmem je to správné. Pokusím se o to. Zdravý optimizmus musí vycházet z reálné naděje. (Mimochodem: naději řadí Bible mezi tři "božské" ctnosti /srov. l.Kor 13,13/ spolu s vírou a láskou.) Protipólem optimizmu je pesimizmus. Pesimizmus dotažený do důsledku musí nejdříve Boha odmítnout (v Bohu je totiž skryta naděje !), ale pak v naprosté beznaději logicky vede k sebevraždě. Ta je ovšem popřením života, o který (doufám !) každý z nás usiluje. - Vy jste však chtěli jistotu, že ? Je v Boží lásce k lidem: milující Bůh nás přes všechny bolesti života chce dovést ke štěstí, po kterém toužíme. Věřme - a svěřme se mu !.
Chcete ještě praktickou radu, jak na to, když se nám nedaří ? Slyšel jsem ji kdysi v autobusu: "Hlavu vzhůru, i když je krk špinavej !"

Bohdan
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama