close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Vo tom skrejšováckým posvícení v sobotu 21.8.2011

9. září 2011 v 18:23 |  Život nejen polenské farnosti

V dlouhé řadě chladných a deštivých dnů, kdy se přihnala bouře i dvakrát během jednoho dne a k tomu ještě v noci, byl dosud vyjímečně slunečný den. Teplota vzduchu 25 °C ve stínu, vody: netestováno, piva: vynikající.
Stav vody ve Skrejšovském potoce pod mostkem do lesa Andělky: píď a čtyři palce, tj. asi cca 30 cm, počítáme-li píď za 20 cm a palec 2,54cm.
Počet přítomných u kapličky: 65 osob, což je o sedm více než dvojnásobek počtu obyvatel této obce, avšak o třetinu méně než o pouti minulé.
"O vzniku naší vesnice dočteme se v kronice. Blízko Polné byl hustý les a v něm vznikla malá ves.
Celá byla skryta v lese, proto jméno Skrýšov nese. Každý, kdo sem přijde, vidí, že zde není mnoho lidí. Zato v létě, době volna, je zde lidí jako much, ze všech koutů republiky jezdí k nám na čerstvý vzduch. Že je zde hezká příroda, ví snad půlka národa." Více viz http://skrysov.wz.cz/

Třetí výročí posvěcení skrejšovské kaple, tedy v dějinách obce již čtvrtou poutní bohoslužbu celebroval ve 14 h polenský rodák Pater Ladislav N. vikář v.v. Z homilie: "Tím čím je pro velké město výstavný chrám, tím je pro malou obec kaplička, totiž vizitkou domova jejích obyvatel, ale i stálou připomínkou naší pomíjivosti a ukazatelem za horizont naší pouti tímto slzavým oudolím. Je odkazem předků upomínajícím na ten poklad v nádobě hliněné, který jsme povinni střežit a předat budoucím."
Pokud jde o to prvé mohou být Skrejškřováci právem hrdí, neboť jejich pílí prošla celá kaplička náročnou generální opravou, která si vyžádala nemenší úsilí, nežli výstavba nové. Celá vlhkem trpící stavba byla nejprve odříznuta od základu a řádně odizolována. Byla zhotovena nová podlaha, otlučeny vnější i vnitřní omítky a nově nahozeny a obíleny, opraveny okna a dveře, zhotoven nový mobiliář, natřena střecha, upraveno okolí kaple, zkrátka práce jako na kostele.
Dýmem jako z cementárny k většímu lesku slavnosti přispěl i šámes Jenda M, zde coby turiferář i navikulář in uno persone.
Zrekvírované zvony Janovic, Záborné a Skrejšova pro účely válečné.
Skrejšovský zvon, zrekvírovaný pro účely válečné r. 1917 byl později nahrazen litinovým. Ve 20. stol. ve Skrejšově o každodenní vyzvánění pečovala rodina Pospíchalova, ale od poloviny 70 let zní už jenom hrana.
Za 1867 dostal skrejšovský zvoník odměnu 85 krejcarů. V dědinách, kde neměli vlastní zvonici byl zvon zavěšen na stromě např. v Dobroutově, nebo v Brzkově, kde takto bili poledne i klekání až do 70. let 20. stol., kdy jim ta lípa nakonec shořela.
Ve Skrejšově zavěsili zvon na klenutý vjezd do dvora rychty, protože taktéž neměli zvoničku. Tento stav těžce nesli obyvatelé a tak již v 80. letech 19. stol počítali v obecním rozpočtu s osmi zlatými na výstavbu kaple se zvonicí.
Lid prostý míní, mocipáni prostě mění, pak ani ta měna nebyla už to co byla a nakonec zazvonil zvonec L.P. 1917. Místo stavby kapličky, pletichy panovníka přinutily jeho národy chopiti se meče. Avšak "mise" (tehdy se tomu tak ještě neříkalo) se neočekávaně protáhla, uzrály už čtvrté švestky a páni si vzpomněli i na skrejšovskej zvonek, nuže i ten pobrali na kanóny a muže jako potravu pro ně, zatímco jejich rodiny doma mnohdy trpěly hladem.
Šest let po válce se konala sbírka na pořízení nových polenských zvonů. Přifařené obce přispěly takto: Brzkov 531 Kč, Hrbov 446 Kč, Janovice 768 Kč, Skrejšov 470 Kč, Horní Věžnice 800 Kč a nejvíce Záborná 830 Kč. Za 18 let byly i tyto zvony opět zrekvírovány pro účely válečné.
Přesto vše přestál lítice válečné a až do našich časů ve zvonici děkanského chrámu se dochoval alespoň zvon sv. Vojtěch, nápis na něm hlásá, že byl pořízen nákladem mj. osadníků: Skrejšova Léta Páně 1867.
Snaha několika generací místních obyvatel došla naplnění v meziválečném období, kdy kaplička ve Skrejšově byla přece jen postavena. Stalo se tak v letech 1936-7. nákladem 15 000 Kč. z věna Anny Doškové z čp. 1. Dle vzpomínek pamětníků byla prý slavnostně vysvěcena biskupem Mořicem Píchou, který r. 1936 uděloval v Polné biřmování, ovšem na trámu ve vížce je vyřezán letopočet 1937.
V kapličce bývaly pravidelně každý večer konány slavné májové, kterých se zúčastňovali i sousedé ze Záborné. Lidové pobožnosti následovaly pak ještě dvakrát týdně v červnu a dále sporadicky po zbytek roku. Do poloviny 70. let bylo v kapli prováděno rozloučení se zesnulým, který zde byl vystaven v rakvi. A potom vyprovázen ve smutečním průvodu na ověnčeném kočáře taženém koňským spřežením na hřbitov do Polné.
Několik prvenství této sakrální stavby:
Stala se největší a nadlouho i poslední nově postavenou vesnickou kapličkou v polenské farnosti. Před ní to bylo r. 1914 v Janovicích a potom až r.1999 v Horní vsi ve Věžnicích, dále r. 2000 v Nových Dvorech, r. 2002 v Hrbově a v současné době se staví v Brzkově, zatímco v Dobroutově o stavbě uvažují.
Kupodivu ani po převratu nebyla navštívena poberty, kteří mohli bez zábran, velkými okny dovnitř nejenom nahlížet, avšak tím zhoubněji pracoval zkázonosný zub času, neb pro kapličku bylo vybráno místo velmi vlhké.
Takovéto kamenné kříže jsou ve Skrejšově tři, tento původně stával u silnice, údajně se pod ním našly lidské kosti.
ITE MISA EST
AGAPÉ
Ein koscher Schweineschnitzel. Je libo?
Poněkud skryto za přestavbami nachází se v obci několik pozoruhodných staveb. Kdož ví, nepamatují-li tyto zdi ještě šlechetného rytíře Jana Sezemu slavné paměti, který L.P.1447 odkázal svůj dům v Polné na stavbu kostela se špitálem a k tomu na okrášlení toho kostela a provoz špitálu dal dvě vesky své a sice Janovice a Skrejšov se vším příslušenstvím. Díky této nezrušitelné nadaci, dle přání zakladatele pod strašlivou kletbou zaštítěné proti zašantročení, znamenalo by to dnes pro místní, že oni sice mohou, tak jako ostatní, marně vyhlížet kde tečou ony pověstné "europské peníze", ale též, že nemusí živit ze svých daní kdejaké ustavičně lačné vejžírky kdoví až kde, vyjma těch dvanáctero chudých v polenském špitálu.
obrazová galerie
Povšimněte si prosím obrazů na zdi, pro fajnšmekry malířského kumštu a vážné znalce umění, budiž otevřeně řečeno, že jejich autor užívá hned dvojí signaturu. V raném období své tvůrčí dráhy "SK", později pak: "Veselý", což on je vždy. Jenom při loňské vernisáži celoživotního díla pod názvem "Umělci mezi námi", kterou mu v této galerii jeho přátelé, k jeho překvapení uspořádali, byl přeci trochu naměkko.
O tak vytrvalém zájmu, mohou si provozovatelé atrakcí na Mrkvancové pouti nechat zdát.
Nezasvěcený člověk mohl by býti překvapen tím z jakých končin až sem do Skrejšova někteří na tu pouť trefili. Konečně, není se co divit, vždyť právě zde má kořeny autor nejenom Malého Bobše, ale i Robinsona Crusoe, kterého pro našince tak pěkně převyprávěl. Kdoví zda-li na některý příští skrejšovácký svátek nezavítá i sám Pátek. Avšak jednomu z těch zde přítomných světoběžníků lze uvěřit jenom stěží. Totiž to, že on se tam v Sydney opravdu nebál, že přepadne přes okraj zemské kry do prázdna a že tam ti protinožci prý skutečně nevisí hlavou dolů, tak jako tady u nás netopýři.
Štěstí, co je štěstí... ve Skrejšově např na jméno Felix slyší tento voříšek.
Proč bychom se netěšili...
Letos je tomu právě 70 let co byl ve Skrejšově založen hasičský sbor, který dostal do vínku vyřazenou ruční stříkačku z Janovic. S jednou vyjímkou, kdy obec navštívil červený kohout, jediné co zde bylo třeba hasit byla žízeň.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama